Typy potravinových alergií u dětí a jak k nim přistupovat

Kojení nebo podávání kojenecké výživy je doporučeno jako jediný zdroj výživy přibližně do šesti měsíců věku a hraje důležitou roli i v prevenci alergií. Kojící matky přitom nemusí preventivně vyřazovat běžné alergeny, pokud na ně samy nemají alergii.

Při zavádění příkrmů kolem šestého měsíce je vhodné nové potraviny, včetně těch alergenních, podávat postupně, po jedné a v malém množství, aby bylo možné sledovat případnou reakci. Mezi potraviny, které mohou vyvolat alergii, patří například kravské mléko, vejce, lepek, ořechy, arašídy, ryby, sója, luštěniny, sezam, celer, hořčice či oxid siřičitý obsažený v některém sušeném ovoci a šťávách. Tyto potraviny je vhodné po zavedení a dobré toleranci ponechat v jídelníčku, protože jejich odkládání může riziko alergie naopak zvyšovat.

I když jsou potravinové alergie častější, někteří lidé mohou mít alergické reakce i na aditiva, například siřičitany. V takovém případě je nutné pečlivě sledovat složení pokrmů a při obavách vyhledat radu pediatra.

‍

Jak se alergie projevují

Alergie může zasáhnout kůži, dýchací cesty i trávicí trakt. U dětí se projevuje různě – od svědění a ekzému až po dýchací obtíže nebo zažívací problémy.

Často se setkáváme s atopickým ekzémem, astmatem, kopřivkou, ale také s chronickou rýmou, bolestmi hlavy nebo dokonce poruchami soustředění. Ve většině případů nejde o nic život ohrožujícího, přesto je potřeba být obezřetný – těžká alergická reakce může vyústit v anafylaktický šok. Ten se projevuje otokem hrdla, dušností, poklesem tlaku, kopřivkou, studeným potem, zvracením nebo ztrátou vědomí a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

‍

Jak alergii odhalit a zvládnout

Pokud máte podezření, že dítě na něco reaguje, obraťte se na pediatra. Ten může doporučit vyšetření u alergologa nebo gastroenterologa. Lékař může provést krevní testy (IgE protilátky), kožní testy nebo tzv. eliminační test, kdy se podezřelá potravina na čas vysadí a sleduje se, zda potíže zmizí. U menších dětí se velmi osvědčuje zapisovat si jídelníček a možné reakce – pomůže to odhalit souvislosti, které by jinak mohly uniknout.

Eliminační diety

Při podezření na alergii, například na kravské mléko nebo lepek, mají mnohé maminky tendenci tyto potraviny preventivně vyřazovat a nastavovat si vlastní eliminační dietu. Je však velmi důležité, aby takové kroky vždy konzultovaly s pediatrem nebo alergologem a nejprve si nechaly možné alergie odborně potvrdit. Neodborná a zbytečná eliminace základních potravin z jídelníčku dítěte může totiž vést nejen k výživovým deficitům, ale i ke zvýšení rizika vzniku skutečné přecitlivělosti, což může dítě dlouhodobě omezovat a komplikovat jeho stravování.

‍

Jak k alergii přistupovat

Pokud se u dítěte potvrdí potravinová alergie, je nezbytné daný alergen zcela vyloučit ze stravy. U kojených dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka to znamená, že se mléčných výrobků musí vyvarovat i kojící maminka, protože malé množství bílkovin může přecházet do mateřského mléka. U nekojených dětí se volí speciální hypoalergenní výživa na bázi hydrolyzované nebo aminokyselinové formule. Jiná zvířecí mléka, jako je kozí či ovčí, nejsou vhodnou náhradou, protože často vyvolávají stejnou reakci.

Pokud je nutné vyřadit ze stravy více potravin, je vhodné spolupracovat s nutričním terapeutem, aby měl jídelníček dítěte stále dostatek všech potřebných živin. Mírné alergické projevy, jako je svědění nebo kopřivka, lze obvykle zvládnout pomocí antihistaminik. Při závažnějších reakcích je však nutné okamžitě volat záchrannou službu (155). Děti s rizikem těžké alergické reakce by měly mít k dispozici pohotovostní balíček s adrenalinem a dalšími léky, které umožní včasný zásah.

U závažných alergií je také důležité myslet na riziko kontaminace potravin, a to jak doma, tak při stravování mimo domov. Obecně platí, že doma připravované jídlo je bezpečnější. Speciální potraviny pro děti s potravinovou alergií mohou být finančně náročnější, proto je dobré vědět, že některé zdravotní pojišťovny poskytují příspěvky například na bezlepkovou nebo nízkobílkovinnovou dietu.

‍

Jak se alergie mění s věkem dítěte

Potravinové alergie a přecitlivělosti se u dětí v průběhu vývoje výrazně mění. V kojeneckém věku se nejčastěji setkáváme s alergií na bílkovinu kravského mléka, která se může projevit zažívacími obtížemi, neklidem či kožními projevy a u většiny dětí do tří let spontánně odezní. Jak dítě roste a rozšiřuje se jeho jídelníček, mohou se objevit reakce i na další potraviny, jako jsou vejce, lepek, ořechy, ryby, luštěniny, ovoce či zelenina. V předškolním a školním věku se pak alergie často propojují s atopickým ekzémem, alergickou rýmou nebo pylovými alergiemi a jejich projevy se začínají podobat těm dospělým. Proto je důležité v každém věku sledovat individuální reakce dítěte a přizpůsobovat stravu jeho aktuálním potřebám.

‍

S alergií se dá žít v klidu i s chutí

Alergie mohou potrápit, ale rozhodně nejsou nepřekonatelné. Dnešní medicína nabízí mnoho možností, jak projevy zvládnout a dětem dopřát plnohodnotné dětství bez omezení. Klíčem je včasná diagnóza, otevřená komunikace s lékaři a trpělivý přístup rodičů. S trochou plánování a podpory mohou i děti s alergií růst zdravě, spokojeně a s chutí – tak, jak to má být.

‍